Focus Jam² SL 8.8: Od počáteční nedůvěry až po lásku na druhý pohled

Geometrie: Flip-chip jako zachránce

První jízda byla skoro zklamáním. Kolo mi přišlo extrémně krátké, ve sjezdech nervózní a celkově nestabilní. Vůbec jsem se na něm necítil dobře. Naštěstí Focus nabízí možnosti ladění. Okamžitě jsem otočil flip-chip na prodloužení zadní stavby.

Výsledek? Jako bych seděl na úplně jiném stroji. Kolo se na trailu okamžitě zklidnilo, získalo potřebnou stabilitu a já konečně pocit bezpečí. Pak už stačilo jen doladit tlumení a po týdnu jsme byli nejlepší kámoši. Moje vlastní kolo doma v dílně začalo pomalu zapadat prachem.

Geometrie na přání

Focus umožňuje i změnu úhlu hlavového složení. Zkusil jsem položenější variantu a vidlice se krásně „natáhla“. Sice se mi pak zdála trochu „tupá“ (asi jako já, po ránu), ale po dalším ladění podvozku to fungovalo skvěle. Tenhle bike vás prostě nutí si s ním hrát, dokud není perfektní.

Motor Fazua je pro mě kapitola sama o sobě. Ten projev je fantastický – tichý, plynulý a po vypnutí asistence nebo překročení limitu neklade žádný odpor. Přechod je neznatelný. I když se o poruchovosti Fazuy mluví, já mu dával za uši v nejvyšším režimu a držel bez zaváhání.

Kritiku si ale zaslouží ovladač (Ring Control). Působí lacině, a hlavně se mi stávalo, že jsem si o něj nechtěně přepínal módy. Existuje sice novější, lepší verze, ale pozor při výměně se musí přenastavit v systému, jinak nefunguje přepínání dolů.

Drobné pihy na kráse

• Brzdy: Za sucha síla, ale za mokra katastrofa. Ten hluk a ztráta výkonu mě zklamaly.
• Křupání: I po vyčištění, dotažení a namazání se v tahu ozývalo otravné křupání, které se mi nepodařilo lokalizovat.
• Řazení: XT pracovalo bezchybně, i když jsem osobně fanoušek SRAMu, tady jsem na to nemusel ani sáhnout.