Test čelovky Petzl Bindi vs. Silva Smini Fly

Na putování po Skotsku jsem řešila každý gram, který s sebou na zádech ponesu. Zefektivnění celého trekingového setupu na ultralehké není jen tak, ale někde se začít musí! Takže začínám s kusem vybavení, který možná není nijak zvlášť velký, ale podle mého názoru je o to důležitější – čelovkou. Každý, kdo někdy musel pokračovat v túře nebo postavit stan po setmění, jistě ví, o čem mluvím.

Publikováno: 1. 6. 2026

7 min. čtení

Protože jsem se nedokázala úplně rozhodnout, vybrala jsem si k otestování dva rozdílné modely:

Petzl Bindi – osvědčená klasika na ultralehké scéně,
a Silva Smini Fly – méně známá, ale elegantní konkurentka ze Švédska, která má na papíře téměř navlas stejné parametry.

Brzy se mělo ukázat, kterou z nich si na cesty vezmu raději!

Proč ultralehké?

Ultralehké čelovky mimochodem nedávají smysl jen při trekkingu se stanem nebo při fastpackingu. Jsou kompaktní, minimalistické a lehké jako pírko, na hlavě je téměř necítíte a vždycky se vejdou do kapsy u bundy: při ranním běhu v městském parku, pozdě večer při venčení psa nebo při pozorování hvězd u horské chaty. Díky svým malým rozměrům po sbalení jsou velmi praktické také jako nouzové řešení, které nosíte neustále s sebou, i když nejste zrovna na túře.

První dojem

Ačkoli jsou si obě čelovky výbavou i cenou téměř identické, první rozdíly se projevily ihned po vybalení. Silva Smini Fly mi hned přišla velmi stylová se svým jednobarevným designem v jemné mátově zelené barvě. To byla mimochodem jen jedna z několika pěkných barevných variant – Skandinávci zkrátka opět nezklamali! Čelenka se dá sundat a v případě potřeby vyměnit za novou, což je udržitelné a uživatelsky přívětivé. Při pokusu o sundání pásku jsem měla chvíli obavu, že ulomím některou z jemných plastových hran, ale přečkaly to bez úhony. V místě, kde čelovka dosedá na čelo, je polstrovaná pěnou. Další zajímavá funkce: Smini Fly se dá vyklopit, čímž lze nastavit úhel svícení a zároveň se tím odkryje nabíjecí konektor USB-C. Navzdory vodotěsnosti podle standardu IPX5 tato dodatečná ochrana proti prachu a vlhkosti rozhodně nemůže uškodit.

Můj první dojem ze Smini Fly: stylová, inovativní, promyšlená.

Petzl Bindi možná nepůsobí tak elegantně a kreativně jako Silva, ale okamžitě působí velmi robustním dojmem. Kompaktní tělo svítilny s malým tlačítkem, micro-USB port na spodní straně (rovněž vodotěsný podle IPX4) a tenká elastická šňůrka se stahováním namísto klasické čelenky, to je vše. Má všechny potřebné funkce a přitom minimum míst, která by byla náchylná k opotřebení nebo poškození.

Můj první dojem z Petzl Bindi: hodnotná, funkční a minimalistická.

První zkušenosti z testování při běhu

Informací se dá nasbírat spousta, ale nejvíc vypovídající je nakonec vždy praktický test. Takže obě čelovky rychle nabít (šlo to docela svižně), obout běžecké boty a hurá ven do temného parku!

Jako první přišla na řadu Silva Smini Fly. Při prvním zapnutí mě překvapilo, jak daleko její světlo dosvítí i na nejnižší stupeň jasu – zejména nejjasnější bod uprostřed. Na dva vyšší stupně získáte doslova reflektor! Na okrajích je světlo Smini Fly o něco slabší. Přesto byla cesta pro mé potřeby dostatečně osvětlená i napravo a nalevo ode mě a nejnižší stupeň jasu byl pro jogging naprosto skvělý. Díky čtyřem různým stupňům naklápění jsem navíc mohla upravit úhel svícení a přiblížit si tak nejjasnější bod.

Krátké setkání s mývalem mi připomnělo, že je čas přepnout na červené světlo – to je pro zvířata méně stresující. Se svou starou čelovkou jsem mohla v režimu červeného světla bez problémů běhat. A co se Silvou? S výjimkou docela jasného, ale relativně malého bodu uprostřed, bylo červené světlo u Smini Fly spíše slabé. Na vnějším okraji bylo navíc orámováno světelným prstencem, což mě při běhu trochu iritovalo. Nevadí, tak jsem pokračovala s bílým světlem a nakonec zamířila k domovu. Jako pozitivum musím uvést, že Silva díky pěnovému polstrování seděla od prvního nasazení až do posledního metru hodinu a půl trvajícího běhu vždy neskutečně pohodlně a sotva jsem ji vnímanila.

Při dalším nočním běhu byla v akci Petzl Bindi. Ta seděla překvapivě pohodlně i bez polstrování. Tuhle noc jsem chtěla vyběhnout rovnou s červeným světlem. To mi u Petzlu přišlo velmi měkké a rovnoměrně rozptýlené, ale stále slabší, než na co jsem byla zvyklá. Při mém pozvolném počátečním tempu mi to ještě stačilo, ale později jsem pro jistotu přepnula zpět na bílé světlo. Zvířata v parku to dnes holt musela ještě jednou vydržet.

Režim bíloho světla u Petzlu mě přiměl žasnout nad tím, jak odlišně může téměř identický počet lumenů v praxi vypadat! Petzl Bindi i zde vrhala velmi rovnoměrné, měkké světlo, které bylo o něco širší než u Silvy, ale nedosvítilo tak daleko do dálky. Pro mé obvyklé účely použití však tento dosvit plně dostačuje.

Při přepínání režimů se mi ale občas nedařilo trefit malé tlačítko na svítilně, protože při běhu se přece jen všechno trochu třese. S větším tlačítkem u Silvy to bylo jaksi jednodušší. Navíc: kdykoli jsem chtěla po chvíli změnit stupeň jasu u Petzl Bindi, čelovka nejprve úplně zhasla. To není ideální, když zrovna běžíte naplno a najednou zhasne světlo, ale když to člověk ví, dokáže se na to připravit. S Petzlem jsem nakonec skončila u druhého stupně jasu jako u té nejprospěšnější úrovně pro běhání. Super mi zde přišla plynulá naklápěcí funkce, se kterou jsem mohla úhel svícení nastavit vždy naprosto perfektně.

Petzl Bindi	Silva Smini Fly

Petzl a Silva na cestách – testování při trekkingu v Labských pískovcích

Poté, co jsem obě čelovky několik týdnů zkoušela na svých pozdních večerních běžeckých okruzích, byla jsem teď zvědavá, až je vezmu s sebou na trail. Takže zabalit batoh a hurá na krásný Forststeig v Labských pískovcích! Protože už je téměř léto a dny jsou patřičně dlouhé, nemusela jsem sice nikdy stavět stan za tmy nebo pokračovat v putování po setmění – ale i tak se na mé malé čtyřdenní túře našlo dost příležitostí otestovat Petzl a Silvu v kempingovém prostředí. Například při večerním posezení, jídle a povídání s ostatními turisty, při čtení ve stanu a (bohužel) také při nevyhnutelné noční cestě na toaletu.

Slabiny, které čelovka Petzl Bindi v mých očích ukázala při běhání, dokázala v kempu víc než bohatě vynahradit. Se svým měkkým, rovnoměrným světelným kuželem mi jako kempingová lampa přišla velmi příjemná. Nejnižší stupeň svícení a červené světlo, které mi pro běhání nepřišly dostatečně jasné, mi zde připadaly plně dostačující a dostatečně decentní na to, abych příliš neoslňovala ostatní spolunocležníky nebo je nerušila při své noční cestě k toaletám. Další skvělá věc: Petzl si pamatuje poslední zvolený režim (červený/bílý) i po vypnutí. U Silvy Smini Fly se musel nastavovat pokaždé znovu.

Navíc na mě (i na ostatní) byla ta elegantní švédská čelovka i na nejnižší stupeň jasu až příliš ostrá, takže jsem brzy sahala už jen po Petzlu. Ani čtyři pevné úhly naklonění u Silvy, které mi při běhání úplně stačily, v kempu nedokázaly konkurovat plynulému naklápění Petzlu. Tím, že se rozměr Silvy při změně úhlu svícení zvětší, jsem s ní navíc při zalézání a vylézání ze stanu občas zavadila o plachtu.

Pozitivně mě však překvapila robustnost Silvy. Jemně působící plastové díly, kterými je čelenka připevněna k tělu svítilny, přežily neustálé mačkání a pěchování do batohu stejně hladce jako Petzl Bindi!

Závěr: osvědčený trekový specialista a inovativní běžecký univerzál

Nejpozději při testu v kempu se mi potvrdilo zaměření obou čelovek, které u nich uvádějí výrobci: robustní, minimalistická Petzl Bindi v mých očích exceluje hlavně v kempu (ale ne svitem příliš silným ?), v přátelském kruhu a při pohybu v mírném tempu, jako je právě turistika. To z ní pro mě dělá velmi dobrou ultralehkou trekovou čelovku.

Silné stránky elegantní čelovky Silva Smini Fly naopak osobně vidím spíše při běhu nebo dokonce trailovém běhu – tam, kde kvůli vyššímu tempu záleží především na dobrém osvětlení cesty s určitým dosvitem. Komu vyloženě nesejde na silném červeném světle, ten v Silvě podle mého názoru najde naprosto spolehlivou, stylovou běžeckou čelovku, a to i do terénu