Švýcarsko na silničkách: 4 dny mezi Alpami

Krátké dovolené nám letos jdou, a tak když jsme po jarní Mallorce dostali od prarodičů čtyři dny bez holčiček, nepřemýšleli jsme dlouho, jak je strávit. Otázkou jen bylo, kam. Rozhodovali jsme se v podstatě až v pátek dopoledne podle počasí. Přemýšleli jsme nad Rakouskem (ale tam jsme byli před 14 dny a chtěli jsme spát především v autě nadivoko, což je v Rakousku téměř nemožné), Dolomity a Švýcarskem. Oblast ve Švýcarsku, kam jsme chtěli jet, hlásila lepší počasí, a tak bylo rozhodnuto.

Vyrážíme v pátek ve čtyři z Prahy s plánem dojet co nejdál. Nakonec to hecujeme a dojíždíme v jednu v noci až na Oberalppass, kde parkujeme a přespíme. Už ráno je nám jasné, že tohle je pohádka. Sjíždíme do Andermattu, kde jsme si našli kemp (čti parkoviště pro karavany s toaletami a sprchou).

Sobotní královská etapa

David vymyslel královskou etapu, protože na neděli hlásili nějaké bouřky. Bereme naše silničky (Superior XR 9.8. GR a Focus Izalco MAX 9.0) a vyjíždíme. Z Andermattu směr Furka Pass s úžasným hotelem Belvedere, sjet do údolí a hned do dalšího průsmyku, a to Grimselpassu. Všichni, koho potkáváme na kole, se smějí jako měsíčci na hnoji, a my s nimi. Nemáme slov, tohle je prostě naprostá nádhera a stojí za každý vyjetý metr nahoru.

Z Grimselu sjíždíme do Innertkirchenu a odtud nás čeká nejdelší kopec na Sustenpass, 28 km s převýšením 1 600 m. Kopec jako blázen, a to už máme něco v nohách. Pod kopcem do sebe ještě házíme gely GU, které jsme chtěli už dlouho vyzkoušet. Bolest nám zpříjemňují neskutečné výhledy, pořád je na co koukat. Úžasnou odměnou je pak sjezd ze Sustenpassu nekonečnými serpentýnami.

Abychom se dostali zpátky do údolí Andermattu, musíme ještě přejet jeden „malý“ průsmyk z Wassenu. Ten už je poněkud bolestivý. Dojíždíme po 6 hodinách a 120 km prošití do kempu.

Gotthardpass a další kopce

V neděli sjíždíme k Lucernskému jezeru, dáváme si kratší švih víceméně údolím, pak se jdeme vykoupat do jezera a přesouváme se na Gotthardpass, kde budeme spát.

Gotthardpass je také poměrně frekventovaný, a tak hned v pondělí ráno po snídani sjíždíme po hlavní do Airolo a dáváme si Gotthardpass mezi prvními nahoru. Gotthardpass je známý především tím, že je skoro celý vydlážděný žulovými kostkami.

Po obědě balíme a přesouváme se blíže Čechám do rakouského výběžku nad Bodamským jezerem, abychom v úterý nejeli cestu na jeden zátah. Po cestě si ještě dáme výjezd ke švýcarskému jezeru Wägitalersee, ranní Gotthardpass nám nestačil.

V úterý se probouzíme v rakouských kopečcích, kde si dáme kratší 50km okruh a jedeme domů.

Proč jet do Švýcarska?

• Je stejně daleko jako například italské Dolomity
• Méně turistů než v jiných alpských zemích
• Tolerance spaní v autě téměř kdekoliv
• Skvělé silnice
• Úžasné průsmyky

Co vědět a udělat, než se vydáte do Švýcarska

• Není v EU
• Platí se švýcarským frankem (1 frank = 25,90 Kč). Někde přijímají eura, ale není dobré na to spoléhat
• Neplatí zde roaming jako v EU (nemáte data a platíte za volání)
• Stáhnout si Mapy.cz a aplikaci EasyPark
• Stáhnout si mapy do Garmina
• V neděli mají všechny obchody zavřeno. Jídlo koupíte jen na benzínkách (pouze ve větších městech, v malých mají z 90 % samoobslužné)
• Dálniční známka se kupuje na kalendářní rok
• Na profláknutých průsmycích, především o víkendu, je enormní provoz motorek a rychlých aut. Bez cyklistického radaru ani ránu

Na třetí bod jsme tak nějak zapomněli a hned poté, co jsme přejeli švýcarskou hranici, jsme koukali jak puci, že nám nefunguje internet. Instagramy a Facebooky se dají oželet, ale my potřebovali plánovat trasy a hledat místa na spaní. Je proto dobré si před cestou stáhnout švýcarské mapy a povypínat aplikace, které vám „žerou“ data.