Stubai Ultra Trail aneb můj první větší zahraniční trailový závod

Do Rakouska jsme s rodinou vyrazili už ve středu, abychom si před závodem užili místní přírodu a trochu si odpočinuli. Pátek patřil registraci, přípravě vybavení a hlavně odpočinku před brzkým sobotním startem.

Do závodu jsem nastupoval bez velkých očekávání. Několik týdnů před ním mě totiž trápily bolesti kyčlí, kvůli kterým jsem musel téměř na tři týdny přerušit trénink. Příprava tak rozhodně nebyla ideální.

Ráno jsem si dal svou osvědčenou kaši Pelupa od Penca a krátce po šesté zamířil ke startu. Panovala příjemná atmosféra, potkal jsem několik českých závodníků a po pár slovech už jsme vyrazili na trať.

Začátek jsem běžel opatrně. První stoupání mělo zhruba šest kilometrů a 1 300 výškových metrů. Tempo bylo rozumné a na první občerstvovačce jsem jen doplnil vodu a dal si meloun. Následoval technický seběh, kde jsem si připsal svůj jediný pád v závodě. Naštěstí bez následků.

Po občerstvení na 15. kilometru přišlo druhé dlouhé stoupání. Běželi jsme v menší skupince, užívali si nádherné výhledy a po dosažení vrcholu začala nejhezčí část celého závodu – téměř dvacet kilometrů dlouhý seběh. Tady jsem se cítil výborně. Začal jsem zrychlovat, předbíhal další závodníky a naplno si užíval běh i atmosféru. Velkou radost mi udělali čeští turisté, kteří mě po cestě hlasitě povzbuzovali.

Na občerstvovacích stanicích bylo vše potřebné – voda, iontový nápoj, cola, ovoce, sladké i slané občerstvení. Organizátoři měli servis zvládnutý opravdu skvěle.

Na čtyřicátém kilometru na mě čekala manželka s informací, že se pohybuji kolem dvacátého místa. To mě příjemně nakoplo před posledním a zároveň nejnáročnějším stoupáním. Nasadil jsem sluchátka, dal kofeinový gel a soustředil se jen na pravidelné tempo.

Z vybavení se mi opět osvědčila vesta Salomon ADV Skin, hůlky Leki a boty Salomon Ultra Glide 3, které byly pohodlné i na takto dlouhé a technické trati.

Celkově na mě Stubai Ultra Trail udělal výborný dojem. Organizace byla perfektní, značení bezchybné a okolní příroda doslova dechberoucí. Pokud máte rádi náročné horské traily, můžu tento závod jedině doporučit. Počítejte ale s tím, že převýšení i technická náročnost tratě jsou opravdu velkou výzvou.

Jsem rád, že můj první větší zahraniční trail dopadl právě takhle. Odvážím si nejen krásný výsledek, ale hlavně spoustu zážitků a motivaci do dalších závodů.

Mějte se hezky a ať vám to běhá!