Silniční výlet do zapomenutých moravských Sudet

Vyrazíme ze středu Moravy, od řeky Bečvy, a projedeme se zapomenutým ale nádherným krajem Potštátska a Oderska. Nebudeme jen “švihat” a honit se za KOMy. Naopak si to dnes uděláme jako výlet za pohnutou historií 20. století. A nebojte, nastoupáme asi 1200 metrů a ujedeme 90 kilometrů, takže zadarmo to nebude.

Náš okruh začínáme v Lipníku nad Bečvou. Míjíme moderní bariéry v krajině: železniční koridor a dálnici D1. V Loučce odbočujeme vpravo na Podhoří, kam nás doveze krásný nový asfalt. Přímo ve vesnici probudí naše nohy z lehkého točení krátká stojka. A ano, ten zalesněný kopec po levé ruce tady není na ozdobu. Kousek za Podhořím odbočujeme vlevo na Uhřínov, řadíme nejlehčí převod a pomalu nabíráme výškové metry. Jde to ztuha, takže nám nevadí špatná kvalita asfaltu. Přijíždíme do Uhřínova, poslední české vesnice, která patřila do Protektorátu. Stoupáme dál. Kdo si vzal gravel, může na horizontu u modré cisterny zabočit vpravo mezi pastviny, na další křižovatce u golfového hřiště potom vlevo a naše cesty se spojí ve Středolesí. Tady někde procházela hranice Sudet. Středolesí (německy Mittelwald) už bylo připojeno k Říši. Zajímavou vzpomínkou na minulost je původní německý hřbitov. Dostaneme se k němu krátkou zajížďkou vpravo za kostel a tam se taky připojí ti, kteří si udělali gravelovou zajížďku.

Ze Středolesí ještě pár metrů stoupáme. Najíždíme na krásný nový asfaltový povrch. Zde doporučuji ohlédnout se za sebe. Bývají tu krásně vidět Hostýnské vrchy. Pokračujeme po vršku. Vpravo na louce trčí malá vyhlídka U jelena s výhledy na Oderské vrchy a Jeseníky. Krátkým sjezdem přes vesnici Boškov najíždíme vpravo na hlavní silnici a dostáváme se do Potštátu. Na konci 19. století zde žilo 3500 obyvatel, dnes je to necelá třetina. Městečko si projedeme přes Bočkovo náměstí v jehož jihozápadním rohu stojí kostel sv. Bartoloměje. Kousek nad náměstím stojí kostel Nanebevzetí Panny Marie. Je obklopený současným i německým hřbitovem s rodinnou hrobkou Walderode, posledního šlechtického rodu, který Potštát spravoval.

Možnosti občerstvení tu jsou omezené, ale doporučuji alespoň doplnit vodu na benzince při příjezdu do města a nebo ve večerce za náměstím. Přes místní část Kovářov pozvolna stoupáme k vojenskému újezdu Libavá a kopírujeme jeho hranici. Na poslední křižovatce se vydáváme jediným povoleným směrem, a to vpravo do vesnice Luboměř pod Strážnou. Historie obce, německy Liebenthal, sahá až do konce 14. století. Před 2. světovou válkou v ní žilo přes 350 obyvatel, většina Němců. Ti byli odsunuti a obec byla včleněna do vojenského újezdu. Naštěstí nezanikla a jako samostatná byla obnovena v roce 2016. 

My se spouštíme rychlým sjezdem do obce Lipná (německy Lindenau). Na jejím horním konci projíždíme kolem celodřevěného kostela Svatého Jana Křtitele. Na hlavní silnici se dáváme do kopce vlevo a na horizontu opět odbočujeme vlevo směrem na Luboměř a Spálov. Tady už jsme v Přírodním parku Oderské vrchy. Sjíždíme do Spálovského mlýna pověstnou “oderskou mlýnicí”, kterou možná znáte v protisměru ze závodu Kola pro život. Dole u kempu můžeme odbočit vpravo přes mostek k poutnímu místu Panna Maria ve skále a můžeme si zde u pramene doplnit bidony. V Klokočůvku najíždíme na cyklostezku 503 a podél řeky Odry jedeme po rovině až do stejnojmenného města. 

Jestli se o vás pokouší hlad nebo žízeň, teď je poslední šance něco si koupit v místním Penny Marketu nebo v nějakém bistru na náměstí. Ale nepřežeňte to. Přímo z Oder stoupáme 4 kilometry k rozhledně ve Veselí, odkud jsou obvykle pěkné výhledy na Poodří a Beskydy. Dlouhým sjezdem se dostáváme do Hynčic a s trochu tvrdými nohami šlapeme na Lučice. Do Bělotína přijíždíme podél dálnice D48 a Sudety pro dnešek necháváme učebnicím dějepisu. Za Bělotínem odbočujeme na novou cyklostezku směrem na Hranice a dál po neznačené asfaltce podél dálnice do Velké. Teď už to pojede samo. Projíždíme Drahotušemi do místní části Rybáře, kde můžete zastavit na občerstvení v sympatické Stodole u Bečvy. Náš výlet zakončujeme přesunem do Lipníku nad Bečvou po cyklostezce Bečva. Doufám, že jste si jej užili a poznali další zajímavé kouty Česka.

Většina trasy je vedena po silnicích nižších tříd a cyklostezkách. Okruh je záměrně poskládaný tak, aby se po horším asfaltu jelo spíše do kopce. Pokud máte k dispozici gravel s užšími pláštěmi, klidně jeďte na něm. Já okruh jezdím na endurance silničce na bezdušových 28kách pláštích. Kdo potřebuje 100% asfalt, ať úsek z Heřmánek do Jakubčovic nad Odrou jede raději po silnici. Do Lipníku nad Bečvou se můžete dopravit autem a zaparkovat u mostu přes Bečvu nebo u některého z mnoha supermarketů. Vlakem se do Lipníku dostanete od Přerova a Olomouce. Kdo by chtěl jet od Vsetína nebo Ostravy, aktuálně (léto 2026) kvůli stavbě na železnici doporučuji vystoupit v Hranicích a na trasu se napojit po cyklostezce Bečva.