Kde máme stan aneb jak obstál stan MSR v Alpách?

Další dny jsme pořádně využili hezkého počasí, mimo jiné jsme vylezli Gervasuttiho pilíř na Mont Blanc du Tacul a cestu L’Echo de Alpages na Grand Capucin. Jak rychle byl stan postaven, tak rychle je i složen, tomu pomáhá jak jednoprutová konstrukce, tak i šikovný stahovací obal.

Jedná se o ultralehký stan pro dvě osoby. Se vším všudy váží pouhých 1,72 kg a k tomu je mimořádně skladný. Když se vyndají tyčky, zbytek stanu se poskládá do dosti malého rozměru. Stan je možná primárně určený pro turistiku, ale vzhledem ke svým vlastnostem se podle mě skvěle hodí i pro horolezce do hor. Na svou váhu je stan překvapivě odolný, proto jsem si ho i vybrala.

Stan jsme s sebou vzali i k chatě Envers. Našli jsme ideální plácek na kamenech, docela v závětří. Tady jsme hodně ocenili možnost rychle výstavby. Jen co jsme připevnili stan pomocí kamenů, začalo pršet. U tropika stanu udává výrobce odolnost 1200 mm. Voda krásně odtéká pryč mimo náš stan. U podlážky je udávaná odolnost 3000 mm. Podlážka mi přijde docela tenká, což dost často nevadí, ale při častějším spaní na drobný kamíncích bych se možná bála o její protržení. MSR ale nabízí i dodatečnou lehkou podlážku, která přesně pasuje ke stanu.

Vnitřní rozměr 213 x 127 cm nabízí dostatek prostoru jak ke spánku, tak i k úschově batohů a dalších věcí. Je vysoký 1 m, takže se v něm dá i pohodlně posadit. Nad hlavou i nad nohama jsou velké síťky, do kterých lze naházet všechny drobnosti. Osobně bych ale klidně ocenila takových (klidně menších) kapes trochu víc. Stan má dva vchody, tudíž každý z ubytovaných má ještě k dispozici relativně prostornou předsíňku, ideální i na vaření.

Kde máme stan?

Poslední místo, kde jsme stan pořádně otestovali, bylo opět na ledovci, tentokrát pod Pyramide du Tacul. Nestabilní počasí nám překazilo původní plány. Večer jsme si vyběhli ještě v hezkém počasí Jižní stěnou na Dent du Geánt. Další den už to bylo horší. 

Vítr ke 100 km/h

Vydali jsme se pouze na Aiguille du Midi. Už dopoledne jsem se snažila po cestě pochytat poletující karimatky a stany, které se vysokou rychlostí řítily kolem nás ze stanového městečka pod Cosmique, které je přímo vystavené větru. 

Něco se povedlo chytit, něco proletělo tak rychle, že jsme neměli šanci. “Uff, ještě, že jsme si dali včera práci s tím kotvením a že máme stan aspoň trochu v závětří”, oddechnu si.

Celkově hodnotím tento stan výborně. Rozhodně převažují pozitivní zkušenosti. Přesvědčil mě díky ideálnímu poměru váhy, odolnosti a prostoru ve stanu natolik, že jsem se rozhodla si ho pořídit nakonec i včetně dodatečné podlážky.

Text a foto: Anča Šebestíková, zdroj: vertone.cz