Sezóna 2018 pohledem naší ambasadorky Laďky.

Nový rok začal na horách. Absolvovali jsme první ročník závodu na běžkách. Cínovecká šestihodinovka. Téměř na blátě jsme ve dvojicích nakroužili 30 km klasicky, což bylo pro mě peklo. Byl to, ale krásně zorganizovaný závod.
Během ledna jsme měli možnost vyrazit na tři dny na skialpy do Rakouska, žádný závod, ale “chodit na lyžích” mě baví, čím dal tím víc. Na úplný punk jsme na konci měsíce odcestovali do Izraele na Israman triatlon - ironman. Bylo to bláznivé. Od začátku do konce. Na těchto závodech chci jen ve zdraví finišovat, což se povedlo. Na vypůjčeném kolo a v tretrách, které jsem měla poprvé na sobě, to celkem šlo. 

Další měsíc jsem jen rekreačně běžkovala, skialpy, běh, otužovala se a vylezla na Etnu. Poprvé jsem se účastnila sranda závodu v podobě Waterslide. Jela jsem na pekáči ze školní jídelny. Na konci března jsem pokořila Pilsen trail 1/2 maraton, pohodový závod kousek od Plzně. Je krásné počasí a já dám svůj první bajk závod. Co si pamatuji, tak mi kyselina stříkala ušima hned po startu. Bylo to výživné. 

Jak je známo, nemám ráda běhy a sportování ve městě, ale Runtour absolvuji kvůli lidem z prace. Jako Lidl zaměstnanci máme hrazené startovné a vždycky si z toho uděláme takový teambuilding. Makám na tom, abych byla na bedně v Lidl ženách. Mám tyhle soboty moc ráda. Na konci dubna jsem si zkusila časovku. Neumím rychlé závody. Já prostě jedu třeba dva dny, ale ta rychlost mi nejde. Ty kilka tam prostě jsou. Každopádně super zkušenost. Jaro se přihlásilo a já hned prvního chtěla obhájit vítězství v kategorii na duatlonu v Žatci. Podařilo se. A bylo to parádní, stát na bedně. Hned pátého tentýž měsíc jsme vyrazili na další duatlon, tentokrát do Prachatic. A zase to vyšlo. Xterra v takovém kraji byla krásná. Následoval můj nejoblíbenější běžecký závod - Mácháč Run Fest. 

Učastním se ho od prvního ročníku. Jen poprvé jsem neběžela nejdelší trasu 60 km. Pak už pokaždé. A k tomu v neděli bosou nohu. Je to nejenom sportovní, ale i kulturní víkend, který všem doporučuji. V červnu jsem objevila nový závod. Speciálně pro mé kolo. Gravel Blinduro. Na příští rok to bude mít pevné místo v kalendáři. Kluci to prostě umí zorganizovat. Kromě bedny, klapl celý závodní víkend. Prázdniny začaly najížděním kilometrů, vím, trochu pozdě:) ... vyrazily jsme na kole z Teplic do Londýna. Za necelý týden jsme na podporu dárcovství ujeli 1200 km napříč Evropou. 

Srpen - nejnáročnější měsíc, co se týče závodů. Na začátku měsíce jsem dělala support na Norseman Xtri Ironman. V rámci výletu jsme vylezli na Gaustatoppen. Další víkend už byl aktivní mnohem více.

Krušnoton - závod, který pořádá můj tým Koloshop! Volba byla stejně jako minulý rok jasná - 250K přes naše vršky Krušných hor. Zlepšila jsem se o hodinu. Takže za mě celkově povedená sobota. Víkend po takto náročném dni, jsem se vrhla pokořit můj pátý ironman. Nejtěžší, co jsem kdy šla. Tomáš Langhammer pořádá otevřený trénink Krušnoman Extrem Triatlon. Celá akce se konala zase u nás v Krušných horách, bylo krásné počasí a já byla spokojená, že mám další kvalitní skalp. 

Následující volný víkend jsem využila k pokoření kvadriatlonu na Miladě. Disciplína paddleboard byla skvělá zkušenost. Odpočinkový závod, ukázková organizace a top atmosféra. Školní rok začal “peklem” nejenom pro děti, ale i pro mě. Dlouho jsem váhala, ale srdce vyhrálo nad rozumem a já šla okusit závod jménem Gigathlon. Jako jediná Češka. Kromě MTB, silnice, plavání a běhu, jsem musela zvládnout i in-line brusle. Více jak 300 km ve dvou dnech. Nohy byly na šrot, ale srdce bylo spokojené.

Říjen měl být můj. Poslední velký závod, na který jsem se těšila celý rok Winterman. Další ironman skalp. Pokoření se nekonalo. S odstupem času, jsem schopna říct, když nejde o život, po fyzickém i psychickém vyčerpání jsem na cyklistice ze závodu s těžkým srdcem odstoupila. Chvíli jsem odpočívala a hned následují víkend jsem si jela zlepšit náladu do Prahy, na City cross. Kde jsem brala první flek.

.... pro tuhle chvíli je konec se závody ... tuším, ze ještě do konce roku, ještě nějaký dám ... ale bude to opravdu jen na pohodu.

Rok 2018 v číslech:

19x závod (všechno možné)
1x sportovní akce pro dobrou věc
12x umístění na bedně
1x sportovní zklamání (které už není zklamáním)
1x ponaučení do dalších let
2x návštěva nemocnice (z toho jednou nedobrovolně)
2x vodáctví
xx běžky
xx skialpy
xx lyžování
xx běh
xx otužování
xx výlet na kole (jen tak, za pivem, za vínem)
xx procházky s Pogem
xx paddleboard
xx turistika po horách (z toho jedna naprosto úžasná na Slovensku)
xx zážitky s lidmi, kteří vědí

Celý rok mě rozmazloval a podporoval Koloshop.cz .. za což jim patří velký dik! Vážím si toho!

Na příští rok už nějake plány jsou, ale zatím zůstanou jen v mé hlavě! Určitě ale mužů říct, ze absolvuji jeden závod ze série Xtri World Tour :)

Na závěr bych všem sporťákům popřála hlavně zdraví! A myslete na to, že když nejde o život ...

Sama sobě bych řekla:
“Laďko, nauč se prohrávat jak ve sportu, tak v práci a poslouchej svoje tělo” ... uvidíme se v roce 2019 ...

Laďka