Tip na výlet: na kole z Českého středohoří na Miladu

Publikováno: 31. 8. 2023

3 min. čtení

Ahoj, jmenuji se Adéla a starám se o editaci položek, které Vy vidíte na našem e-shopu. Patřím k týmu od Janči a jako každý teambuilding i tentokrát jsme se rozhodli pro nějakou super aktivitu.

Když jsem se dozvěděla, že budeme mít teambuilding na jezeře Milada u Ústí nad Labem, moje první myšlenka byla ta, že bych tam přeci mohla dojet na kole, ačkoliv to nemám nejblíž. Nejsem teplická a z Ústí také ne. Moje startovací linie se nacházela ve vesnici u hranic Českého středohoří a podle mapy.cz to je cca 35 km. Říkala jsem si, že ačkoliv jsem na na svém Cannondale kole už nějakou dobu neseděla, to bych přece mohla dát tam i zpátky, mapy občas s těmi kilometry přehánějí.

Sraz jsme měli v šest hodin odpoledne a když jsem si to v hlavě vypočítala, aspoň bych se tam otočila a jela domů – a pokud štěstí dá, se západem slunce. Ale protože se ráda dívám na kriminálky, poprosila jsem tátu, velkého cyklistu, jestli by mi nedělal doprovod. To ráno si dal sice švih na silničce, ale pár kilometrů navíc mu neublíží. Tak jsme jeli.

Jen co jsme se vymotali ze všech těch vesnic, ocitli jsme se na Radovesické výsypce, kde se samo o sobě dá najet hodně kilometrů. Vhodné je to hlavně pro horská a gravel kola, ale nedávno se na výsypce otevřely dvě nové silnice spojující Kostomlaty se Štěpánovem či Razicemi, kde to na silnici sviští o sto šest. A co teprve s větrem v zádech!

Z Kostomlat jsme jeli do Lhenice – Mošnov – Bukovice – Žalany a Rtyně nad Bílinou. Celou cestu jsme vlastně klesali a já jsem si vůbec nechtěla připouštět, že to stejné pak budu šlapat nahoru. Ani pít z bidonu jsem nepotřebovala. Ze Rtyně jsme dojeli do Řehlovic, kde je tedy zavřená silnice, ale to je výhoda horského kola, že to můžete vzít oklikou přes les. Dále nás čekali vesnice Stadice a Koštov, následovalo už jezero Milada.

Cestou zpátky jsme si to zkrátili „přes kopec“, který mě samozřejmě hned odrovnal a po zbytek cesty jsem jen funěla a doufala v zázračné přemístění až domů. Pak se najednou tak setmělo, že jsem si musela sundat cyklistické brýle a naopak zapnout přední světla. Zadní blikačky mám pro jistotu zapnuté i za denního světla.

Doma mi pak táta říkal, že jsem si asi měla vzít spíš to silniční kolo. To už ale bylo trochu pozdě na rady. Cesta je to ale krásná, vlastně mě překvapilo jak se jelo hezky. Dobře jsme se vyhnuli hlavním silnicím, provoz nebyl nijak zvlášť velký a je zde možnost využít jakékoliv kolo jen chcete. I když přiznávám, že to horský je na tuhle cestu možná trochu škoda.

Těším se na další teambuilding, kde už snad uplatním to silniční kolo.

Adéla, Koloshop.cz