Honzíkovy první tretry

Publikováno: 17. 7. 2017

3 min. čtení

Honzík letos přesedlal na velké kolo a dostal svoje první tretry. Já sama mám nášlapy 20 let a neměnila bych. Spadla jsem všehovšudy 4x, z toho dvakrát z nulové rychlosti. :)

Nedovedu si představit, že bych jezdila bez nich.

-Výrazně pomůžou v kopci.

-V těžším terénu zůstávají nohy pevně na pedálech.

-V případně potřeby nebo nouze okamžitě vypínají, což se nedá říct o klipsnách, to je normální sebevražda.

Přes všechny výhody, výborné zkušenosti a pozitiva jsem nákup pedálů pro Honzíka brzdila a po každé vyjížďce to bylo u nás diskutované téma. Chtěla jsem ještě chvilku počkat až bude větší nebo až si na velké kolo zvykne. Zatímco můj muž by mu je nejraději dal už na odrážedlo..

Letos se mnou můj muž přestal diskutovat a slavnostně přinesl Honzíkovi z Koloshopu tretry, namontoval pedály a bylo. Já jsem jejich nadšení moc nesdílela a donutila manžela, aby mu na jednu stranu pedálů přidělal platové placky na normální boty a nadále na Barboru jezdil v keckách. Trochu jsem to sabotovala, nechtěla jsem , aby se učil vypínat pedály na kruháku v Košťanech. Placky byly ale pěkně na prd, protože se pořád točily směrem dolů a taky padaly a já je tam neuměla nasadit. Podezřívám ho, že to udělal schválně.. :))

Začátkem července jsem byla s dětmi a rodiči /bez manžela /na cyklodovolené na Mácháči. Vzala jsem boty na milost, že je vyzkoušíme. Při prvním výletu jsem pro jistotu do batohu hodila ty plastové klumpy a kecky. Ale pak se mi s tím nechtělo celý den tahat a nechala jsem je v chatě.

Výsledek je ten, že je Honzík z kola i treter naprosto nadšený. A manžel ještě víc..:)

Boty, které mají maskáčový vzor se mu hrozně líbí, Honzík je trochu modelka a chce , aby mu na kole slušelo.

Kolo je trochu větší a naskakuje na něj jak na koně, ale za letu zacvaká pedály a jede.

Loni kňoural v každém kopci, že už nemůže, že to nejede, kolo často tlačil. Milionkrát za den jsme mu říkali, že musí nohy posunout a nešlapat na patách..

Je pravda, že je zase o rok starší, ale ten posun je obrovský. Výrazně zrychlil, neslezl ani v jednom v kopci a nášlapy si okamžitě oblíbil.

Pod každým kopcem jsem vyhlásila , že tenhle kopec je vrchařská prémie. S Péťou jsme měly co dělat, abychom ho chytily.

Spadnul jen 2x na tom samém místě, když mu spadl řetěz. Stál, naprázdno točil kliky, stihl u toho říct dlouhé souvětí a spadl do příkopu mezi kopřivy . :))

Tak že u nás dobrý. :)

Naďa Bublová