Hol(čičí) prodloužený víkend Krkonoše a Jizerské hory

Publikováno: 22. 10. 2019

3 min. čtení

Naše ambasadorka Laďka se připravuje na prosincový Patagonman Xtri Triathlon! A o víkendu vyrazila na přechod Jizerek a Krkonoš a jaké to bylo? To si přečtětě na následujicích řádcích :-)

Ve čtvrtek po práci jsme vyrazili tři ženské směr Krkonoše. Doladit vše potřebné v práci (já), doladit vše potřebné v práci + děti (Eva) a dopravit se z Moravy do Mladé Boleslavi (Jarča). Návštěva místního Lidlu, nakoupeno, jsme komplet. Odjíždíme směr Bedřichov, kde je cíl našeho treku a kde bude zaparkované auto. Za pomocí Michala se přesouváme do Harrachova k Mumlavským vodopádům. Celou trasu nám naplánoval Evky manžel Kája (během cesty několikrát řekla, že neví jestli se jí nechce náhodou zbavit:-)). Musím říct, že organizační schopnosti a cit pro detail ten kluk má. Uložené trasy máme, potvrzení o objednaném ubytování taky - můžeme vyrazit.

Jdeme tedy za tmy z Harrachova směr Vosecká bouda. První instrukce jsou jasné. Musíte dorazit do 21:00 hod, jinak máte smůlu a s večeří nepočítejte tak nebo tak. Téměř 9 km se zdá být na mapě vcelku zvládnutelné. Nesmíte mít na zádech ale krosnu - lidově řečeno, jako kráva, a mít na to pouze hodinu a 43 minut a nesmí se jen stoupat … k boudě se dostáváme ve 20:59 hod. Přírodní slečna ve zvonáčích nám dává pivo pouze na pokoj, i tak jsme ale spokojené, když pominu prvotní zimu v retro pokojíčku …

Druhý den nás čeká přechod přes Polsko do Jizerských hor, do Bartlovy Boudy. Trasa je nádherná a my máme top počasí. Táhnu s sebou vařič a moka konvičku. Takže pauza na kávičku a čaj se nabízí. Pauza na otužení v horském jezírku je v našem případě už povinnost a průběžné pauzy na focení. Tak jsme holky .. a důležité je, pak ten “instáč” nakrmit :-) Po více jak třiceti kilometrech se dostáváme do cíle páteční etapy. Řízek, hranolky, pivo … a úplně “na šrot” usínáme.

V sobotu nás čeká menší distance, ale větší převýšení. Posilněné skvělou snídání vyrážíme směr Josefův Důl. Počasí nám opět přeje a my jdeme “na lehko” oblečené, ale jinak pořád “na těžko” s batohem. Po prvním kopci opět kávička za odměnu. Po výstupu na Jizeru se vracíme přes místní bufík a jakožto správné horalky do sebe ládujeme chleba se sádlem a Vratislavickou jedenáctku. Čeká nás už jen sestup. V penzionu uděláme trochu rozruch, když se jdeme zase otužit do místní řeky (bez plavek samozřejmě). Večer nás čeká kapela:-)

Holky čekaly Kollera, který bude zpívat, že jsme nejlepší, které zná … s mírným zklamáním posloucháme od místního zpěváka: “ … lásko mě ubývá sil”. Jinak je to ale parádní večer, zase s řízkem a díky Jarče, která musí přiznat .. “já su z Moravy” … nám pan majitel dopřává i jiné dobroty - tekuté. Poslední, opět slunečný den, nám Kája naplánoval již výlet v okolí. I tak nám to hodilo zase téměř 20 kilometrů. Přes místní nádrže s cílem v Bedřichově. Závěrečný oběd v úžasném Stánku Maliník jako bonus. Sjezdovka dolů a víkend končí. Hol(čičí) výlet - aneb kočka (myšleno Dynafit:-)) kam se podíváš, za námi. Suma sumárum +/- 80 kilometrů je pokořených. Trénink na skialpy a čistka hlavy v podobě výletů po horách zahájena. Příště už na lyžích .. Takže neváhej, kup nebo si půjč skialpy a nebudeš litovat! Sezona je za rohem.