Závod okolo republiky pohledem ambasadora Pavla

Náš ambasador Pavel vyrazil na Závod Okolo Republiky 1400 km. Trasu si volí každý sám a musí projet kontrolními body v daném pořadí. Nejsevernější, nejzápadnější, nejjižnější a nejvýchodnější obce ČR - Lobendava, Krásná, Vyšší Brod, Bukovec. Na kole si vezete všechno, co uznáte za vhodné, že budete potřebovat. V mém případě teplé oblečení, protože noci byly opravdu chladné. A pak nějaké to nářadí na kolo, power banky a jídlo, vše zabalené v cyklobrašnách od Apidury, kterou musím opravdu pochválit, že funguje na 100 procent. Nepustí ani kapku vody, nepovoluje se, opravdu kvalita. Spacák ani karimatku jsem nebral. Ale i tak mi kolo Cannondale SuperSix  vážilo 14 kg.

závodkolemrepublikypavel
Celkově jsem skončil na 2. místě, najel 1443 km a nastoupal 15000 metrů. V celkovém čase 82 hod, z toho celkem 6 hodin spánku, asi tak 50x zastavil a mapoval, někdy díky špatné přípravě trasy, někdy už jen proto, že se mozek už ideálně neprokrvoval a začal jsem dělat blbosti. Ale asi nejvíc času zabralo jídlo. Dokonce bych řekl, že natlačit do sebe správný počet potravin, aby tělo mohlo dál fungovat, bylo snad těžší než točit nohama a jet. Čistý čas jízdy byl 61,5 hod 23,5 km/h.
závodkolemrepubliky

Už několik let se postupně připravuji na delší závody. Rozhodl jsem se, že krátké závody budu jezdit už jen jako zpestření a že bych chtěl spíš přejít do Ultra závodů. Letošní rok jsem si stanovil jako zlomový. Buď zjistím že na tyhle závody mám a nebo se zase příští rok vrátím ke kratším závodům. Jak řada z vás ví, letos jsem poprvé vzdal závod v Itálii Ultra Dolomitica. V hlavě jsem to ale nevzdal, uvědomil si řadu chyb, co jsem v itálii udělal a rozhodl se, že se to pokusím napravit na tomhle závodě a definitivně si říct jestli na to mám.

závodkolemrepubliky


Průběh závodu byl zajímavý hned od začátku, kdy jsem mohl chvíli jet a prohodit pár slov s Markem Šrollem, vítězem loňského Krušnotonu 300 km. Začátek trasy jsem moc nezvládl, naplánoval si to středem Jablonce, Liberce a to nebyl vůbec dobrý nápad. Postupně jsem v silném dešti předjel v Německu závodníky, kteří zvolili lepší trasu přes Polsko. První noc jsem jel bez spánku a tak další dopoledne si prošel asi 5 hodin trvající krizí jak spánkovou, tak fyzickou. Naštěstí jsem se z toho dostal a už se během závodu do takové situace nedostal. Při příjezdu do jižních Čech na kontrolní bod ve Vyšším Brodě 700 km jsem zjistil, že předemnou je jen první z krátké trasy a první z dlouhé trasy. A tím byl Tomáš Navrátil, jeden z TOP ultra jezdců. Dokončil RAAM, vyhrál řadu závodů, prostě kluk co je v tomhle sportu opravdu ,,pan někdo“. Nějak jsem tomu nechtěl uvěřit a říkal jsem si: „Jsi už unavený a nevidíš ty další kluky, kteří jsou před Tebou“. Ale když mě pak u hranic s Rakouskem Tomáš dojel a zjišťoval, kdo že je ten kluk z Koloshopu a utvrdil mě, že opravdu jedeme spolu o vítězství, začínal jsem tomu věřit. 

Tomáš byl při jízdě na kole rychlejší a tak jsem si řekl, že jestli mu chci být vyrovnaným soupeřem, musím omezit či zkrátit veškerý čas bez jízdy. Spánek jsem tedy omezil jen na občasných 10 min v sedě na zastávce. Pohled na mě jak tam sedím s otevřenou pusou a v ruce držím telefon s nastaveným budíkem, musel být pro kolem jedoucí auta asi pěkný zážitek. Na Moravě u Jablunkova jsme se potkali naposledy, kdy já přijížděl na poslední kontrolní bod a Tomáš už odjížděl to jsem měl na něj ztrátu cca 30 min. Prohodili jsme pár slov a oba vzájemně zjistili, že jsme na šrot. Pro oba byla komunikace trochu složitější:-) Popřáli si, ať nás už nikdo nedojede a vyrazili dál. Posledních 300 km převážně přes Polsko bylo těžkých, protože na dlouhých rovinách v Polsku foukal silný protivítr, takže často jsem na rovině musel dát malou placku a bojovat s větrem. A pak jsem v dálce viděl Jeseníky a říkal si: „ Za Jeseníkama jsou Orlické hory a až za nima jsou Krkonoše a tam já jedu“

závodkolemrepubliky

Říkal jsem si, že už jsem skoro v cíli, ale pořád mi chybělo cca 200 km a 200 km není na kole sranda ani když to jedete odpočatý:-) V závěru už zafungovala euforie a směsice krásných pocitů. Třetí v pořadí dojel za mnou 8 hod a na čtvrtém místě kamarád z týmu Michal a to mě potěšilo, že i jemu se závod povedl. Řada závodníků ještě teď jede a tak jim stále držím palce. Limit je do sobotní 10 hodiny. Závěrem bych chtěl říct, že každý, kdo takový závod dokončí je vítěz a zaslouží obdiv. Pořadí, kdy kdo dojel do cíle, je až druhořadé. A tím pádem atmosféra Ultra závodů, ať u nás či v zahraničí je něco, co na jakémkoliv jiném závodě nezažijete. Těžko se to popisuje to si prostě musíte zažít 

Pavel, ambasador Koloshop.cz

Publikováno: 28. 8. 2020

Nejčtenější články

×
produkty k porovnání
Porovnat