Pavel jede Okolo republiky

Můj třetí start na závodu Okolo Republiky. Letos ale s úplně jinými myšlenkami než předešlé roky. Letos měla před kolem přednost práce, a tak 6 týdnů trénování před závodem mi dává tušení, že o bednu bojovat nebudu. Tedy hlavní cíl je si to užít, popovídat si s přáteli, co mají rádi tyhle trochu šílené, ale zároveň krásné závody. 

Tyhle mé myšlenky začíná brát předpověď počasí a já tuším, že to bude opět jako loni totální očistec. A taky že ano. Už před Ještědem začíná mrholit a na Ještědu zima a hustá mlha, která nás provází zatím v každém ročníku. Z Ještědu už déšť, který trvá celé odpoledne a celou první noc. Krušky tentokrát dvojitý výjezd, jednou na Horu sv. Kateřiny a pak Rozhledna nad Kraslicemi, jsou opravdu Krušné. Déšť, zima kolem 14°C, ale pocitově o dost méně a k tomu nepříjemná mlha. Když jsem stál 100 m od rozhledny, tak jsem jí neviděl a musel podle Mapy.cz zkontrolovat, jestli opravdu stojím na kontrolním bodě.

Prvních 300 km se držím s čelem závodu, ale pak mě přemůže únava a jdu na 1,5 hod spát, čímž se dostávám na 7. místo. Tělo celkem funguje, jen mám problém, že jak nemám natrénováno, tak tělo nechce přijímat dostatečné množství jídla a tak tomu musím přizpůsobit jízdu. Za dva dny jsem spálil 17 000 kalorií, takže i žaludek musí být připravený na to kolik toho musí zpracovat.

Druhý den se na nás na pár hodin usměje sluníčko. Z Plané až do jižních Čech jedu za sucha. Předpověď ukazuje, že v noci opět bude pršet a to i celý další den. A tak se držím hlavního plánu před závodem, užít si ho a proto jsem se rozhodl, že v kempu po 670 km přejdu na kratší trasu 920 km a dlouhou nechám zase až na příští rok. Dlouhou bych ujel, ale byl by to strašný boj, takže v kempu z aktuálního 6. místa přestupuji na krátkou trasu. Čeká mě za tento přestup 5 hodinová penalizace, a tak i když jsem na krátké trase na 4. místě, vím, že o umístění bojovat nemůžu a tak se první část noci snažím najet co nejvíc km, než začne pršet. 

Po letech přijíždím v půlnoci do Jindřichova Hradce, trochu zavzpomínám na dětství, protože zde jsem byl každý rok skoro celé léto. A hlavně tady před 20 lety začaly první moje myšlenky na dlouhé švihy na kole. S bratránkem jsme dvakrát jeli z Teplic na chalupu do Kunžaku. Brali jsme to jako obrovskou vzdálenost. Teď po mnoha letech si říkám, ok mám v nohách 700 km, 1,5 hod spánku až už jenom dojedu do Krkonoš 230 km a jsem v cíli. Přijde mi to jako kousek, ale on to úplně kousek není. Ve tři hodiny v noci začne hustě pršet, ale nikde kloudná zastávka a tak jedu další 2 hod v dešti než celej promrzlej a mokrej najdu zastávku. Zde se pokouším spát 1,5 hod ale moc to nejde, protože je dost velká zima a tak se pořád budím. A tak vzhůru na kolo. 

Stále prší a prší až do 50 km před cílem. Vysočina a okolí Hradce jsou nejhorší silnice v ČR musím říct, že někdy jsem si říkal že tomuhle se už ani nedá říkat silnice. Před dojezdem do Žacléře se poprvé v nějakém ultra závodě stavím na jídlo v restauraci a pak v klidu dojíždím do cíle. Poprvé nedojíždím na doraz zničený z boje o umístění. Musím říci, že jet na větší pohodu je úplně něco jiného, než když jedete doraz a bojujete o umístění. Je to mnohem jednodušší a lehčí. Ale příště chci zase jet naplno.

Na závěr trochu dat 927 km, čas na kole 43 hod, celkový čas 53 hod, nastoupáno 10 044 metrů a dohromady cca 25 hod v dešti. Bylo to i tak moc pěkné a už se těším na další ročník. 

Pavel Filípek, ambasador Koloshop.cz